Téma · Praxe a moudrost
Terapie a pomoc
37 článků
„Holistický“: kdy je to skutečný koncept a kdy jen jazyk
„Holistický přístup“ zní moudře a celistvě. Tady je rozbor — co ten pojem skutečně obnáší, kde má pevný základ a kdy je to jen slovo, které má vzbudit důvěru.
Honza Vojtko: rozhovory bez šumu
Honza Vojtko patří k nejpečlivějším českým průvodcům rozhovorem — psychoterapeut, který vede podcasty, kde se mluví o vztazích, psychologii a duševním zdraví. Žádné triky, žádný clickbait, žádných „7 tipů“. Co přesně dělá jeho rozhovory dobrými — a proč se ta metoda dá použít i jinde než v podcastu.
Deb Dana: polyvagální praxe prakticky
Deb Dana je klinická sociální pracovnice, která udělala to, co Stephen Porges sám neudělal — přeložila polyvagální teorii do jazyka, se kterým umí pracovat terapeut i klient. Její „autonomní žebřík“ a „polyvagální mapa“ dnes patří do základního vybavení somatické terapie. Jak rozpoznat, v jakém stavu nervový systém je, a jak se z něj pohnout — prakticky, s cvičeními, která si můžeš vyzkoušet hned dnes.
Sebesoucit a odolnost vůči studu: Kristin Neff a Brené Brown vedle sebe
Kristin Neff (self-compassion) a Brené Brown (shame resilience) pracují s podobným tématem — jak nepadnout do studu a sebepohrdání — ale z opačných konců. Neff přichází z buddhistické meditační tradice a akademické psychologie. Brown z kvalitativního výzkumu a sociální práce. Kde se protínají, kde se liší, a kdo pro tebe bude fungovat lépe.
ACT metafory: pasažéři v autobuse a dvě hory
ACT (acceptance and commitment therapy) pracuje jinak než klasická KBT. Nesnaží se myšlenky vyvrátit — učí tě nechat je projít a neřídit se jimi. Nejsilnější nástroje ACT jsou metafory: obrazy, které obejdou logickou obranu a ukážou alternativu beze slov. Dvě klasické — „Pasažéři v autobuse“ a „Dvě hory“ — a jak si je vyzkoušet sám.
Jan Vymětal: tichý důkaz, že česká terapie má kořeny
Jan Vymětal (1945–2023) byl jedním z nejdůležitějších českých klinických psychologů posledního půlstoletí. Učebnice, kterými prošly desítky ročníků studentů, dlouhá klinická i pedagogická praxe. Medailon pro čtenáře, kteří o něm neslyšeli, ale čtou Yaloma, Rogerse, Frankla — Vymětal je česká brána ke všem třem.
Alena Plháková: česká škola dějin psychologie
Alena Plháková (*1954) je česká akademická psycholožka, profesorka Univerzity Palackého v Olomouci. Její Dějiny psychologie (2006, 2. vydání 2020) a Učebnice obecné psychologie (2003, 2. vydání 2023) jsou povinnou literaturou prakticky na každém českém psychologickém oboru. Medailon o tom, proč má tichá, pečlivá akademická práce na českou psychologii větší vliv než většina „celebritních“ psychologů.
Cyril Höschl: žít pro druhé
Cyril Höschl (12. 11. 1949 – 21. 4. 2025) byl nejviditelnější český psychiatr posledního půlstoletí. V roce 2024 obdržel Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě. Dokument „Žít pro druhé“ (ČT 2026, režie Jan Mudra) se natáčel řadu let — režisér ho začal točit, když byl Höschl ještě zdravý, a dotočil ho v posledních měsících těžké nemoci. Höschl souhlasil pokračovat, protože věděl, že portrét bude sloužit i po jeho odchodu. Shrnutí toho, co po sobě nechal: most mezi mozkem a smyslem, NUDZ v Klecanech a věta „když něco víte, dlužíte to předat dál“.
Yalom: O smrti a životě — existenciální terapie v přímém přenosu
Irvin Yalom (*1931) napsal s manželkou Marilyn, která v roce 2019 umírala na mnohočetný myelom, knihu „O smrti a životě“ (A Matter of Death and Life). Střídají se v kapitolách: ona píše o umírání, on o tom, jak žít dál. Je to jedna z nejpraktičtějších učebnic existenciální psychoterapie, jakou vůbec máme. A zároveň nejjemnější příběh o dlouhém partnerství.
Nelles hlouběji: vývojové úrovně vědomí a rozdíl od Hellingera
Proces životní integrace (PŽI) Wilfrieda Nellese nejde přes rodinné konstelace, i když z Hellingera historicky vyrostl. Nelles tvrdí, že vědomí prochází čtyřmi úrovněmi — matka, otec, individuace, integrace — a každá z nich nese jiné starosti a jiné nástroje. Pochopit, na které úrovni zrovna žiju, rozhoduje o tom, jakou práci vlastně potřebuji.
Viktor Frankl: smysl jako kotva
Frankl napsal svou nejznámější knihu „A přesto říci životu ano“ (Člověk hledá smysl) za devět dní v roce 1946 a prohlásil, že ji ani nepodepíše — měla zůstat bezejmenná. Dnes ji přečetlo přes dvanáct milionů lidí. Jeho logoterapie není optimistické povzbuzování. Je to klinicky ověřená cesta, jak najít smysl i v situacích, kde jiné techniky selhávají.
Sandplay: jungovská terapie pískem a figurkami
Sandplay — práce s pískem a sbírkou miniaturních figurek v terapeutickém rámci — vyvinula švýcarská terapeutka Dora Kalff na základě Jungovy analytické psychologie. Umožňuje vyjádřit to, co slova nestačí pojmenovat: u dětí i dospělých, zejména u alexithymie a traumatu.
Ken Wilber: mapa, která zahrnuje vše — včetně svých limitů
Ken Wilber sestavil pravděpodobně nejambicióznější psychologický systém 20. století: AQAL — all quadrants, all levels. Zahrnuje vnitřní, vnější, individuální i kolektivní rozměry lidské zkušenosti. Jeho přínos a jeho kritika jsou stejně poučné.
Narativní terapie: příběh nejsi ty
Narativní terapie říká, že lidé nejsou problém — problém je problém. Michael White a David Epston vyvinuli přístup, kde místo opravování člověka revidujeme příběh, který si o sobě vypráví. V Česku málo známá, v anglosaské praxi jedna z nejrespektovanějších postmoderních metod.
Somatic Experiencing: jak tělo zpracovává trauma
Gazela, která přežije útok lva, se po útěku roztřese a otřese se celým tělem. Pak se napije a pase dál. Traumatické napětí opustilo její nervový systém. U lidí to tak automaticky nejde — a proto vznikla Somatic Experiencing. Jak funguje a pro koho je vhodná.
EFT pro páry: jak se Sue Johnsonová vrací ke kořenům konfliktu
Emočně zaměřená terapie (EFT) Sue Johnsonové patří k nejlépe prozkoumaným metodám párové terapie. V nejpřísnějších studiích se po jejím absolvování zhruba 70–73 % párů dostane z partnerské tísně. Princip: místo obsahu sporu — kdo má pravdu — pracuje s tím, proč spor vůbec vzniká. A to je vždycky otázka bezpečí ve vztahu.
Spirituální bypass: když duchovní praxe slouží k úniku
Meditace, mindfulness, jóga, retreaty. V určité chvíli si ale řekneš: jsem klidnější, ale s partnerem pořád nedokážu promluvit o tom, co bolí. Spirituální bypass pojmenovává to, co se děje, když duchovní praxe slouží k obcházení — ne k uzdravování.
Peťa a Vašek Mandovcovi: Historie transpersonální psychologie a dílo Stanislava Grofa
Peťa Mandovcová a Vašek Mandovec vedou tři hodiny dlouhý rozhovor o Grofovi, transpersonální psychologii a holotropním dýchání. Tohle je mapa té přednášky: kdo je Grof, co přinesl, proč to stojí za to brát vážně, a kde být opatrný. Text slouží jako doprovod k videu — ne jeho náhrada.
Trauma 101: EMDR, Somatic Experiencing, IFS a co mezi nimi
Když se rozhodneš jít na terapii traumatu, narazíš na džungli zkratek: EMDR, SE, IFS, SP, EFIT, AEDP, ISTDP. Každý výcvik o sobě tvrdí, že je to ten nejlepší. Dobré zprávy dvě: 1) většina z nich má dobrá data pro specifické problémy, 2) všechny sdílejí několik základních principů, které stojí za to znát dřív, než si vybereš.
Trauma 101: uzdravení není návrat — je to integrace
Populární verze traumaterapie zní: uděláš si terapii, trauma zmizí, vrátíš se k tomu, kým jsi byl předtím. Klinická realita je jemnější. Trauma zmizí, ale ty už nejsi ten člověk jako dřív. Je to jako zlomená noha — poctivě srostlá slouží někdy líp, než kdyby se vůbec nezlomila, ale linie zlomu na ní zůstane vidět.
Depresivní epizoda vs. smutek: kde je hranice
Slovo „deprese“ se v češtině používá pro všechno od „mám zhoršenou náladu kvůli počasí“ po klinický obraz, který patří do péče psychiatra. Tahle směs má dvě špatné zprávy: lidé v obyčejném smutku se nezbytečně diagnostikují, a lidé v klinické depresi to odkládají, protože si říkají „vždyť je to jenom smutek“.
Emoční dysregulace: co to je a co to rozhodně není
Pojem emoční dysregulace se dnes lepí na všechno — od běžné prchlivosti po hraniční poruchu osobnosti. Klinicky má přitom přesný význam: neschopnost vyladit intenzitu, trvání a projev emoce tak, aby odpovídaly situaci a hodnotám. Není to slabost charakteru. Je to dovednost, kterou se někteří lidé nenaučili — a naučit se ji dá v jakémkoli věku.
Panický záchvat trvá devadesát sekund. Mozek to dokáže přežít sám.
Panický záchvat je jeden z nejděsivějších zážitků, který zdravý člověk může mít — a zároveň jeden z nejlépe prozkoumaných. Víme, co přesně se v těle děje, proč to netrvá dlouho, a co vypnout/zapnout, aby šlo rychleji. Tenhle text není útěcha, je to návod.
Trauma 101: tělo si pamatuje, co mozek zapomněl
Van der Kolkův bestseller se jmenuje The Body Keeps the Score z dobrého důvodu. Trauma není jen vzpomínka, kterou je potřeba srovnat se skutečností. Je to stopa v autonomní nervové soustavě, v napětí svalů, ve způsobu, jak dýcháš a jak reagujete na dotyk. Druhý díl o tom, co se s traumatem reálně děje v těle — a proč „mluvit o tom“ někdy nestačí.
Únava ze soucitu: když starost o druhé začne užírat tebe
Záchranáři, pediatři, sociální pracovnice, dětští psychologové, pečující příbuzní. Lidé, kteří profesionálně i doma drží druhé nad vodou. A kteří po letech zjistí, že se jim v nitru něco ztratilo. Únava ze soucitu (compassion fatigue) není lenost ani vyhoření. Je to specifické vyčerpání z dlouhodobého kontaktu s bolestí druhých.
Katastrofický scénář: jak proměnit nejhorší obavu na užitečný nástroj
Normální reakce na úzkost je vyhýbat se myšlence „co kdyby se to nejhorší stalo“. Kontraintuitivní zjištění 40 let kognitivně-behaviorální terapie: když se k té myšlence naopak přiblížíte kontrolovaně, detailně a opakovaně, úzkost klesne. Nástroj se jmenuje katastrofický scénář a má svá pravidla.
Jirka Karbula: průvodce, který drží pole, aby v něm mohlo něco vzniknout
Jirka Karbula je jedno z těch jmen, které potkáš, když se začneš zajímat o Proces životní integrace v Česku. Sídlí ve Vyškově, dělá konstelace, víkendovky, párovky, retreat mlčení na Žítkové a něco, čemu říká „Ať“ — setkání, kde hudba, ticho a konstelační práce tvoří jeden prostor. Tohle je medailon.
Grofovo dýchání: Když dech dělá to, co kdysi dělala psychedelika
Stanislav Grof vedl v 60. letech výzkum LSD v Praze i v Baltimoru. Když byly látky v 70. letech postaveny mimo zákon, hledal substitut. Našel ho v dechu. Dnes je v Česku několik certifikovaných facilitátorů — mezi nimi Václav a Petra Mandovcovi. Tohle je seriózní rozbor metody: co funguje, co je spekulace, a kdo by se jí měl vyhnout.
LIP: Jak skutečně probíhá seance Procesu životní integrace
Když jsem poprvé slyšela, že někdo „postaví konstelaci“ mého života, představila jsem si šarlatánskou scénu s koberci a vonnými tyčinkami. Pak jsem si přečetla Nellese a viděla to v praxi. Tohle je popis, co se při seanci fyzicky děje — bez ezo-nátěru, ale i bez nároku na vědeckost, kterou metoda nemá.
Okno tolerance: Proč někdy nefunguje přemýšlení
Když jsi v okně, zvládáš to. Když z něj vypadneš, tvůj racionální mozek tě nezachrání. Jak poznat, kde jsi — a jak se vracet zpět.
ACT: Když myšlenky nejsou fakta
Terapie přijetí a odhodlání (ACT) neříká „mysli pozitivně“. Říká: myšlenky jsou jako mraky, ne jako počasí. Můžeš je vidět, ale nemusíš jim věřit. A to mění hodně.
CBT v 10 minutách: Model ABC
Kognitivně-behaviorální terapie má nejvíc dat ze všech psychoterapií. Jejím jádrem je jednoduchý postup, který se dá naučit hned dnes: A – B – C.
Expozice, ne vyhýbání: Jak z úzkosti opravdu ven
Nejlepší způsob, jak se zbavit úzkosti, je dobrovolně vejít do toho, co ji v tobě vyvolává. Ne drsným skokem. Systematicky. Tady je proč a jak.
Kdy jít k terapeutovi (a jak si ho vybrat)
Nemusíš být rozbitá, abys šla do terapie. Nejlepší čas je kolem chvíle, kdy si říkáš „asi to ještě zvládnu sama“.
IFS: Nejsi jeden. A to je dobrá zpráva.
Možná sis někdy řekla „část mě to chce, ale část mě ne“. Richard Schwartz zjistil, že to není jen metafora. Je to výstižný popis toho, jak mysl skutečně funguje.
Wilfried Nelles: Proces životní integrace
Německý psycholog Wilfried Nelles vyvinul metodu, která spojuje rodinné konstelace Berta Hellingera s vývojovou psychologií. Říká, že psychika prochází pěti úrovněmi — a pokud v jedné uvízneš, tělo ti stárne, ale duše ne. Česká terapeutická scéna ho vede velmi potichu, ale hluboko.
Huberman × Paul Conti: Šest pilířů duševního zdraví
Psychiatr Paul Conti ve čtyřech dílech Huberman Labu popsal, z čeho se skládá duševně zdravý život. Tady je shrnutí i s kontextem.