Téma · Praxe a moudrost
Kritické myšlení
23 článků
Modré zóny revidovaně: co zbylo z příběhu o vesnicích stoletých
„Modré zóny“ se staly značkou, knihou i seriálem. Demograf Saul Newman ale upozornil, že extrémní dlouhověkost často sedí tam, kde chybí spolehlivé matriky. Tady je střízlivý rozbor — co z hypotézy padá a co i tak dává smysl.
BPA, ftaláty, parabeny: endokrinní disruptory v každodennosti
Endokrinní disruptory jsou reálné téma, ne wellness strašák. Úřady mezitím dramaticky zpřísnily limity pro BPA. Tady je rozbor — co tyhle látky dělají, kde se s nimi potkáváš a kterým krokům dát přednost.
„Tohle je #1 způsob…“: jak číst zdravotní YouTube a nenaletět
Zdravotní obsah na YouTube má svůj jazyk: čísla v titulku, sliby jedné příčiny, naléhavost. Tady je rozbor toho, jak clickbait formát funguje a jak rozeznat užitečné video od prázdného.
„Doktor se mýlí ve všem“: kdy ta rétorika pomáhá a kdy je nebezpečná
„Tvůj lékař ti tohle neřekne.“ Tahle věta je palivo celého žánru. Tady je rozbor — kde má kritika medicíny opodstatnění, kde se mění v past a jak rozeznat poctivou skepsi od prodeje nedůvěry.
„Funkční medicína“: nálepka pro různě kvalitní praxi
Funkční medicína slibuje individuální přístup a léčbu „kořene problému“. Tady je rozbor — co je na té myšlence rozumné, kde se mění v marketing a jak poznat dobrou praxi od drahé.
„Holistický“: kdy je to skutečný koncept a kdy jen jazyk
„Holistický přístup“ zní moudře a celistvě. Tady je rozbor — co ten pojem skutečně obnáší, kde má pevný základ a kdy je to jen slovo, které má vzbudit důvěru.
Mobil a mozek: co říká věda o záření a co je skutečný problém
Záření z mobilu vyvolává obavy už léta. Tady je rozbor — jaký typ záření telefon vysílá, co o riziku nádorů ukázaly velké studie a proč je skutečný dopad mobilu na mozek úplně jinde.
Svalový test a aplikovaná kineziologie: proč vědecky neobstojí
Aplikovaná kineziologie tvrdí, že silou svalu lze odečíst alergie, nedostatky vitaminů i citlivosti. Používá ji řada alternativních terapeutů a objevuje se i ve videích populárních zdravotních influencerů. Tady je střízlivý rozbor: co metoda slibuje, co ukazují slepé pokusy a kde je hranice mezi pseudodiagnostikou a poctivým svalovým testem.
Doplňky stravy: miliardový byznys s hrstkou věcí, co fungují
Průmysl s doplňky stravy obrací desítky miliard dolarů ročně a roste. Část jeho nabídky má smysl. Většina je drahá moč. Tady je rozcestník — co pár doplňků skutečně doloženě umí, proč regulace nechrání tak, jak si myslíš, a jak číst sliby na etiketě i ve videích.
„Detox“: největší nutriční marketing posledních 30 let
Slovo „detox“ dnes wellness průmysl lepí na všechno možné — od bylinkových čajů přes klystýry až po nitrožilní vitaminové kapačky. Klinický smysl má přitom jediný: léčebný protokol pro odvykání od alkoholu nebo drog. Tady je, co o odbourávání škodlivin v těle skutečně víme.
PURE: studie, která rozbila mýtus, že čím méně soli, tím lépe
60 let nutričních guidelines tlačilo „méně soli, lepší srdce“. PURE studie ze 49 zemí ukázala J-křivku — nejnižší riziko je při středním příjmu, ne při minimálním. AHA reagovala podrážděně. Tady je co PURE skutečně říká a co z toho vyvodit.
Alkalická voda: proč žaludek vždy vyhraje
Alkalická voda je marketingový hit posledních deseti let. Drahé ionizátory, „funkční“ voda, „pH 9,5 na detox“. Fyziologie je ale proti. Tady je, proč alkalická voda v krvi nezmění nic podstatného.
Slanina a zpracované maso: jak číst klasifikaci IARC
„Slanina je jako cigarety“ — titulky z roku 2015 vyděsily svět. Klasifikace IARC ale měří sílu důkazu, ne velikost rizika. Zpracované maso a cigarety jsou ve stejné skupině, a přesto nejsou stejně nebezpečné. Tady je, co to doopravdy znamená.
Celozrnný chléb: opravdu zdravější než bílý, nebo marketingová iluze?
Celozrnné obilí má solidní data o dopadu na zdraví. Problém je, že většina „tmavého“ chleba v českém supermarketu není celozrnná — je obarvená sladovým extraktem. Tady je, jak číst etiketu.
Sam Harris: meditace pro skeptika
Sam Harris (*1967) je kontroverzní postava — „nový ateista“, kritik islámu, na síti X občas sklízí i rozsévá hejty. Jeho přínos pro meditaci je ale jiná kapitola. Má doktorát z kognitivní neurovědy z UCLA a za sebou roky tichých meditačních pobytů u Shinzena Younga a učitelů dzogčhenu. Výsledek: aplikace a kniha „Waking Up“ — meditace bez jediné stopy buddhismu jako náboženství. Pro koho je a kde má meze.
Milgram: co experiment s poslušností skutečně ukázal (a neukázal)
„65 % lidí zabilo člověka elektrickým šokem, protože jim to někdo v bílém plášti nařídil." Tuhle větu zná každý student psychologie. Je pravdivá? Částečně. Stanley Milgram ve Yale v 60. letech skutečně udělal experiment, který změnil obor. Ale po 60 letech víme, že polovina učebnicové verze je přehnaná, zjednodušená, nebo rovnou nesprávná.
Zimbardo Stanford Prison: drama, které nebylo experimentem
„Dobří lidé se v uniformách stanou krutými. Systém vyhrává nad charakterem.“ Takhle Philip Zimbardo prodával svůj Stanfordský vězeňský experiment (1971) půl století — v knihách, filmech i v přednáškách na TEDu. V roce 2018 francouzský badatel Thibault Le Texier zveřejnil kritickou analýzu archivních nahrávek a výsledek je zničující: experiment nebyl experiment, Zimbardo „vězně“ i „dozorce“ aktivně režíroval — a pak vyprávěl příběh, který se mu hodil.
„Používáme jen 10 % mozku." Jeden z nejtvrdošíjnějších mýtů
„Používáme jen 10 % mozku." Věta, kterou cituje Einstein (nikdy ji neřekl), Hollywood (Lucy, 2014), vitamínoví influenceři a většina populace v anketě. Empiricky je to nesmysl. Ale je poučné se podívat, jak a proč ten mýtus přežívá sto let — a kde jsou v pravém tvrzení nuance, ze kterých parazituje.
Firemní duševní zdraví pro manažery: co funguje a co jsou PR
Firemní wellness průmysl je obrovský — jen v USA jde o víc než 50 miliard dolarů ročně. Velká část z toho má jen velmi slabé důkazy o účinku. Přehled: co podle výzkumu skutečně zlepšuje duševní zdraví zaměstnanců, co jsou placené PR kampaně a co dokáže manažer bez rozpočtu změnit už v pondělí ráno.
Skeptici a epoché: štěstí v odložení soudu
Starořečtí skeptici nebyli skeptici v dnešním smyslu „nevěřím ničemu“. Tvrdili něco zvláštního: když odložíš soud („epoché“) o tom, co je pravda, přestaneš se pod ním dusit a dostaneš se do stavu klidu. Zní to jako filosofická hra. Pro úzkostné lidi je to ale jeden z nejpoužitelnějších receptů — a ACT je z něj přímo naroubovaná.
Spinoza: emoce nejsou nepřítel, jsou srozumitelné
Baruch Spinoza napsal v 17. století knihu ve stylu Euklida — definice, axiomy, věty, důkazy. Tématem ale nebyla geometrie, ale lidská duše. Jeho hlavní teze: emoce se řídí zákonitostmi, a kdo je pochopí, ten jimi přestane „trpět“ a začne je „mít“. Rozdíl mezi pasivním a aktivním afektem je u Spinozy stejný jako dnes u REBT a ACT — jen zapsaný v latině.
Kohlberg: jak se vyvíjí morální myšlení — a kde se zastavuje
Lawrence Kohlberg zmapoval, jak lidé přemýšlejí o morálních dilematech — od dítěte, které se bojí trestu, po dospělého, který jedná podle vlastních principů bez ohledu na souhlas okolí. Šest stupňů, tři úrovně, a otázka: kde jsi ty?
Depresivní epizoda vs. smutek: kde je hranice
Slovo „deprese“ se v češtině používá pro všechno od „mám zhoršenou náladu kvůli počasí“ po klinický obraz, který patří do péče psychiatra. Tahle směs má dvě špatné zprávy: lidé v obyčejném smutku se nezbytečně diagnostikují, a lidé v klinické depresi to odkládají, protože si říkají „vždyť je to jenom smutek“.