Téma · Mozek a tělo
Hubnutí a váha
19 článků
Inzulin a růstový hormon: dva režimy, které se navzájem vylučují
Inzulin a růstový hormon táhnou metabolismus opačným směrem. Tady je rozbor — jak se ovlivňují, proč je chronicky vysoký inzulin překážka mobilizace tuku a proč „nakopávání růsťáku“ není zázračná páka.
Viscerální vs. podkožní tuk: jediný typ, který opravdu škodí
Ne každý kilogram tuku je stejný. Podkožní tuk je sklad. Viscerální tuk — ten kolem orgánů v břišní dutině — je aktivní tkáň, která vylučuje zánětlivé signály a tlačí tělo do inzulinové rezistence. Tady je rozdíl a jak si viscerální tuk změřit doma, bez drahé techniky.
Inzulinová rezistence: tichá pandemie, kterou tvůj lékař neměří
Skoro vše, co dnes ordinace léčí pilulkou — tlak, cholesterol, dna, ztučnění jater, snížený libido, „prediabetes“ — má společný jmenovatel. Není to genetika, není to věk. Je to chronicky vysoký inzulin. Sten Ekberg na svém kanálu @drekberg na tomhle staví prakticky všechno; v Česku zní jeho výklad poněkud osamoceně, ale za základním obrazem stojí poměrně silná literatura.
Přerušovaný půst prakticky: kdy začíná spalování tuku a kdy autofagie
Přerušovaný půst (anglicky intermittent fasting, zkratkou IF) v posledních letech přestal být okrajový experiment a stal se mainstream. Lidé v něm hledají hubnutí, energii, jasnější hlavu. A někdy dlouhodobou únavu, ztrátu menstruace nebo neukončitelný hlad. Rozdíl mezi „funguje“ a „rozbil mi zdraví“ je obvykle v detailech, které se na sociálních sítích nevejdou.
Pět formátů půstu vedle sebe: 12:12, 16:8, 18:6, OMAD, 5:2
Půst není jedna věc. Je to spektrum mezi „nesvačím“ a „72 hodin nejím“. Mezi tím leží pět nejčastěji popsaných formátů. Tenhle text je k nim průvodcem — komu který sedí, kde jsou hranice a proč drtivá většina lidí dostane všechno, co potřebuje, už z 14:10 nebo 16:8.
Leptin a ghrelin: hormonální dvojice, která řídí hlad za tebe
Většina nutričních článků ti řekne „prostě méně jez“. Leptinová a ghrelinová rezistence říkají, proč to nefunguje. Dva hormony, dvě strany jednoho přepínače, a u inzulinově rezistentního člověka oba zacyklené. Tenhle text je o tom, co se s nimi děje a jak se jim vrátit do funkčního stavu.
Inzulin a hlad: proč po sladkém přijde hlad za hodinu
Sníš krabičku sušenek. Cítíš se sytý. Za dvě hodiny máš hlad jako dvě hodiny po obědě. Není to ve tvojí hlavě a není to mlsnost. Je to měřitelný hormonální kruh, který přepne tělo ze sytosti do hladu rychleji, než to vědomí stihne zaznamenat.
Keto dieta pro začátečníky: 14 dní bez chyb, které dělá 80 % lidí
Ketogenní strava není módní výstřelek. Je to léčebný postup se stoletou historií (Wilder 1921, klinika Mayo). Funguje, ale špatný start ji dokáže pohřbít. Tenhle text dává 14denní plán, který nevyžaduje skok do extrému.
Set-point: proč tělo brání váhu jako revír
Většina lidí, kteří zhubnou, váhu po roce vrátí. Není to slabost. Je to fyziologie. Tělo má systém set-pointu — referenční hmotnost, kterou si pamatuje a brání. Tady je biologie a co s ní.
Stres, kortizol a břišní tuk: kdy je to skutečné a kdy mýtus
Klasický příběh: stres → kortizol → břišní tuk. Realita je trochu složitější. Tady je rozbor toho, co studie skutečně ukázaly, kdy je kortizol viník a kdy záminka.
OMAD vs. 2MAD: má smysl jíst opravdu jen jednou denně?
Jíst jen jednou denně (OMAD) je oblíbený formát mezi tvrdšími nadšenci přerušovaného půstu. Funguje to? Na hubnutí ano. Na budování svalů hůř. Jako dlouhodobý režim záleží na tobě. Tady je, co o OMAD víme — a proč 2MAD bývá rozumnější.
Snídaně: 60 let nutriční dogma, které novější data nepotvrzují
Generace lidí žijí ve víře, že snídaně je svatá. Babička tě budí, doktor tě kárá, fitness influenceři ti v sedm ráno doporučují ovesnou kaši namáčenou přes noc. Jenže historicky je „povinnost snídat“ jen reklama prodejců cereálií. Tady je, co o snídani skutečně víme.
Kalorická restrikce vs. půst: stejný výsledek, jiná cesta?
„Stačí jíst méně“ vs. „stačí jíst méně často“ — dva tábory, jeden cíl. Pokud měříš hubnutí za 12 měsíců, rozdíl je minimální. Pokud se ptáš na dodržování, glykemické ukazatele a praktickou snášenlivost, rozdíly jsou znatelné. Tady je rámec pro rozhodování.
Počítání kalorií: proč „kalorie není kalorie“ — a přesto na ní pořád záleží
Termodynamický zákon zachování energie platí — tělo není vyňato z fyziky. Ale „kalorie je kalorie“ jako preskriptivní rada vede k 200 kcal cheesecake místo 200 kcal lososa. Tady je rozumný pohled na to, kdy kalorie skutečně rozhodují a kdy se na ně dá zapomenout.
Plateau po 3 měsících diety: 5 fyziologických příčin a co s nimi
První dva měsíce hubneš. Třetí měsíc se to zastaví. Většina lidí to bere jako selhání a vzdá to. Ve skutečnosti je za tím sada predikovatelných fyziologických adaptací — a každá z nich má řešení.
Spánek pod 6 hodin a váha: o kolik víc sníš, aniž bys o tom věděl
Spánek pod 6 hodin ti nezpůsobí přibývání přímo. Způsobí, že podvědomě sníš o 200–500 kcal víc, hlavně rafinovaných sacharidů a tuků. Hormony hladu se otáčí proti tobě, kortizol stoupá, inzulinová citlivost klesá. Tady je co o spánku a váze skutečně víme.
Hnědá tuková tkáň: pravda o pobytu v chladu pro hubnutí
Hnědá tuková tkáň (BAT) je termogenní tuková tkáň, která energii místo ukládání spaluje. Kojenci jí mají hodně. Až do roku 2009 jsme si mysleli, že dospělí ji nemají. Pak ji našli pomocí PET-CT. Wim Hof a Andrew Huberman ji zpopularizovali. Tady je vyvážený pohled na to, co BAT skutečně umí.
Jo-jo efekt: skutečné riziko, nebo jen poučka?
Zhubnu 10 kg, naberu 12. Zhubnu 8 kg, naberu 10. To je jo-jo efekt. Dlouho se bral jako mýtus, novější data u rizikových skupin naznačují, že nemusí být neškodný. Tady je rozumný pohled na to, co s tím dělat.
MCT olej: keto doplněk, nebo obyčejná mastná kyselina?
MCT olej je v keto komunitě hit — bulletproof káva, ranní rituál, „flow“. Skutečné přínosy jsou skromnější než marketing, ale nejsou nulové. Tady je, co o něm doopravdy víme.