Téma · Mozek a tělo
Mozek
27 článků
Borůvky, jahody, maliny: co umí bobule pro mozek a co je nadsázka
Bobule se prodávají jako „superpotravina pro mozek“. Část toho stojí na slušných studiích, část na přehnaných titulcích. Tady je rozbor toho, co antokyany v bobulích reálně dělají — a proč je lepší miska než kapsle.
Mobil a mozek: co říká věda o záření a co je skutečný problém
Záření z mobilu vyvolává obavy už léta. Tady je rozbor — jaký typ záření telefon vysílá, co o riziku nádorů ukázaly velké studie a proč je skutečný dopad mobilu na mozek úplně jinde.
Telomery: marker stárnutí, nebo módní suplement?
Telomery se staly hvězdou wellness marketingu — testy délky, doplňky na „prodloužení“. Tady je rozbor — co telomery jsou, jestli stárnutí způsobují, nebo jen měří, a co je kolem nich přehnané.
Mikrobiom a osa střevo–mozek: co o tom skutečně víme
Osa střevo–mozek je reálná a fascinující věc. Taky je to oblast, kde marketing běží roky napřed před důkazy. Tady je střízlivý přehled: jak střevo a mozek spolu mluví, co je doložené, co je zatím hypotéza a co s tím rozumně dělat.
Kreatin: nejlépe podložený doplněk v dějinách — i pro neaktivní 70+
Kreatin monohydrát je nejprozkoumanější sportovní doplněk. Důkazy pro silový výkon jsou už 30 let pevné. Důkazy pro myšlení, sarkopenii a depresivní příznaky přibývají. Tady je vše, co potřebuješ vědět.
MIND dieta pro mozek: hybrid Mediterranean a DASH
MIND (Mediterranean-DASH Intervention for Neurodegenerative Delay) je smíšená strava sestavená přímo pro prevenci demence. Vychází ze dvou nejlépe doložených stravovacích vzorců a přidává k nim prvky cílené na mozek.
Stres a IQ: jak chronický kortizol oslabuje hippokampus
Chronický stres není jen pocit. Kortizol fyzicky mění mozkové struktury. Hippokampus (paměť) se zmenšuje, amygdala (strach) se zvětšuje. Tady je co o tom víme a jak to zvrátit.
Půst a mentální výkonnost: mýtus mozku poháněného ketony a co skutečně funguje
Po pár dnech půstu lidé hlásí „křišťálově čistou hlavu“ a chválí ketony jako mozkové super-palivo. Mattson a Volek to popsali. Ale je v tom víc adrenalinu, kortizolu a placeba, než si IF nadšenci myslí. Tady je vyvážený pohled na to, co půst skutečně dělá s kognicí.
Spánkové fáze prakticky: REM a hluboký spánek, jejich role pro paměť a metabolismus
Spánek není jednolitý stav. Je to 4–6 cyklů po 90 minutách, každý se čtyřmi odlišnými fázemi. Walker, Stickgold a Diekelmannová ukázali, že každá fáze dělá něco jiného — a vynechání kterékoli z nich má svou vlastní cenu. Tady je, co se v noci doopravdy děje.
Multivitamin: ano, ne, komu
Multivitaminy jsou nejprodávanější doplňky stravy na světě. Skeptici tvrdí, že je to jen drahá moč. Optimisté v nich vidí nutriční pojistku. Tady je, co data skutečně říkají a kdo z multivitaminu má užitek.
Souhyb paží při chůzi a Parkinson: nezvyklý ukazatel, ale data sedí
Když chodíš normálně, ruce se ti houpou v opačném rytmu než nohy. Je to pevně zaběhnutý automatismus, který řídí bazální ganglia. Když se tento rytmus naruší — menší souhyb, asymetrie — může to být první příznak Parkinsonovy nemoci nebo jiné neurodegenerace.
Spánek a glymfatický systém: jak mozek během spánku „pere“ odpadky
Nedergaardova práce z roku 2013 změnila pohled na spánek. Mozek nemá lymfatický systém — má glymfatický. A funguje hlavně v hlubokém spánku. Tady je biologie a co to znamená pro prevenci demence.
Kreatin pro mozek: nová kapitola po 30 letech sportovní vědy
Kreatin byl třicet let doplňkem vzpěračů. Za posledních deset let ale neurovědci ukázali, že podpoří i myšlení — mozek totiž používá kreatinfosfát jako energetickou rezervu stejně jako svaly.
Neuroplasticita po 30: co skutečně mění mozek
„Po pětadvaceti se mozek už nemění“ byla doktrína až do 90. let. Byla špatně. Mozek tvoří nová neuronová propojení až do smrti. Ne ale náhodně — potřebuje k tomu konkrétní podmínky. Tady je, co je skutečně nezbytné.
Dan Siegel a interpersonální neurobiologie
Mysl není jen v mozku — děje se mezi lidmi. Dan Siegel (*1957), dětský psychiatr a výzkumník z UCLA, položil v 90. letech základy oboru „interpersonální neurobiologie“, který propojuje neurovědu, teorii vazby a mindfulness. Jeho model mysli jako „integrovaného toku informací a energie“ zní akademicky, ale stojí na něm většina dnešní trauma-informované terapie i rodičovského poradenství. Co z toho jde převést do lidské řeči.
„Používáme jen 10 % mozku." Jeden z nejtvrdošíjnějších mýtů
„Používáme jen 10 % mozku." Věta, kterou cituje Einstein (nikdy ji neřekl), Hollywood (Lucy, 2014), vitamínoví influenceři a většina populace v anketě. Empiricky je to nesmysl. Ale je poučné se podívat, jak a proč ten mýtus přežívá sto let — a kde jsou v pravém tvrzení nuance, ze kterých parazituje.
Děti 0–3: tři roky, které utvářejí mozek
První tři roky dítěte jsou citlivé období pro formování vazby, základního stresového systému i velké části kognitivního vývoje. Ne ale v tom smyslu, v jakém to často zní na internetu — „každá chyba zanechá stopu“. Realita: mozek je plastický, oprava vztahu po selhání funguje, „dost dobrý rodič“ (Winnicott) stačí. Přehled toho, co v datech opravdu platí.
Cyril Höschl: žít pro druhé
Cyril Höschl (12. 11. 1949 – 21. 4. 2025) byl nejviditelnější český psychiatr posledního půlstoletí. V roce 2024 obdržel Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě. Dokument „Žít pro druhé“ (ČT 2026, režie Jan Mudra) se natáčel řadu let — režisér ho začal točit, když byl Höschl ještě zdravý, a dotočil ho v posledních měsících těžké nemoci. Höschl souhlasil pokračovat, protože věděl, že portrét bude sloužit i po jeho odchodu. Shrnutí toho, co po sobě nechal: most mezi mozkem a smyslem, NUDZ v Klecanech a věta „když něco víte, dlužíte to předat dál“.
Mandovec × Roučka: Úvod do meditace — cesta k vnitřní svobodě
Václav Mandovec a Váša Roučka se v květnu 2025 sešli na několikahodinovou přednášku o meditaci — ne jako esoterický úvod, ale jako poctivý pokus vysvětlit, co se při ní děje v mozku, v těle a ve vztahu k sobě. Tenhle text je mapa k té přednášce: co čekat, jak se v ní orientovat a které myšlenky stojí za to vzít si s sebou dál.
Prokrastinace vs. ADHD: kdy je to návyk a kdy neurologie
Klient sedí nad úkolem od pondělí, ve čtvrtek začíná, v pátek odevzdá v noci. Je to lenost? Perfekcionismus? Lajdáctví? Nebo ADHD? Populární psychologie vyrobila z prokrastinace téma plné mýtů a z ADHD zase diagnózu, co „má dnes každý“. Pojďme to srovnat na rovinu.
Ruminace: proč se mysl zacyklí a co s tím
Ležíš v posteli, venku je půl čtvrté ráno, a mozek po páté přehrává konverzaci z práce, která se odehrála před týdnem. Nic nového k ní nemáš. Nic z toho nevyřešíš. A přesto nemůžeš přestat. Tohle je ruminace — specifický mentální režim, který vypadá jako přemýšlení, ale funguje jako chycený zvonek.
Silový trénink jako první linie u úzkosti
Psycholog Václav Mandovec říká, že někteří klienti nedokážou mluvit, dokud nezačnou tahat železo. Zní to jako sportovní klišé. Jenže meta-analýza Gordona a kolegů z roku 2017 shrnula 16 randomizovaných studií a ukázala, že silový trénink významně snižuje příznaky úzkosti — srovnatelně s kardiem, někdy víc.
Puberta: nejkřehčí okno života
Mozek dospívajícího není rozbitý ani neposlušný. Je v nejintenzivnější fázi přestavby od prvních let po narození — a právě to z něj dělá zároveň výjimečně učenlivý a výjimečně zranitelný. Co se v něm děje, co rodič může a čeho se lekat nemá.
Dopamin není odměna. Je to chtění.
Populární mýtus říká, že dopamin je molekula štěstí. Skutečnost je podivnější: dopamin ti říká, co hledat. Že se to povedlo, ti říká teprve něco jiného.
Spánek jako nejlevnější antidepresivum
Matthew Walker ze své kariéry spánkového neurovědce udělal jedno: přesvědčil zbytek oboru, že spánek není luxus. Je to infrastrukturní údržba mysli.
Mindfulness bez ezoteriky
Všímavost není buddhismus light. Je to trénink pozornosti, který mění strukturu mozku. Jak to vzít vážně, aniž bys musela zapálit tyčinku.
Imaginace a afirmace: co na nich opravdu funguje
Zápasníci MMA si před bojem představují průběh zápasu. Olympionici si opakují afirmace. Trenéři dodávají „vizualizuj si úspěch“. Co z toho je vědecky podložené, co pověra a co dělat jinak — bez new-age dovětků.