Goitrogen je látka, která za určitých podmínek může narušit tvorbu hormonů štítné žlázy. Wellness marketing z toho vyrobil seznam „zakázaných“ potravin pro každého, kdo má se štítnou žlázou problém. S realitou to ale nemá nic společného.
Tři skupiny goitrogenů
- Glukosinoláty v brukvovité zelenině (brokolice, kapusta, zelí, květák, ředkev). Po rozžvýkání se rozkládají na isothiokyanáty, tiokyanáty a oxazolidiny. Tiokyanát teoreticky soutěží s jodidem o transport do štítné žlázy.
- Isoflavony v sóji (genistein, daidzein). Stavbou se podobají estrogenu, ale váží se mnohem slaběji. Teoreticky mohou narušit činnost peroxidázy štítné žlázy.
- Goitrin v některých olejnatých rostlinách. Brání přímo zabudování jodidu do hormonu. V moderním jídelníčku je vzácný.
Proč to v realitě skoro nevadí
- Vaření zničí většinu goitrogenů. Vařená brokolice, kapusta i květák jsou bez rizika. Teoretický efekt by mělo jedině velké množství syrové zeleniny.
- Dávka. Podle Felkera a kolegů (2016) má běžná brokolice i kapusta goitrinu tak málo, že riziko pro štítnou žlázu je zanedbatelné. Klinický efekt by vyžadoval velké množství syrové brukvovité zeleniny denně a dlouhodobě. Většina lidí takhle nejí.
- Jód. Pokud máš jódu dost (jodizovaná sůl, mléčné výrobky, mořské řasy), goitrogeny nemají kde zaúřadovat. Tiokyanát sice s jodidem soutěží, ale když je jodidu dostatek, nemá to význam.
Jediná výjimka: sója a nedostatek jódu
Messina a Redmond v roce 2006 v časopise Thyroid shrnuli, že sójové isoflavony mohou mírně zhoršit funkci štítné žlázy u lidí s nedostatkem jódu. U lidí, kteří mají jódu dost, žádný klinicky významný efekt nezjistili.
Riziko je tedy reálné, jen pokud zároveň:
- nepoužíváš jodizovanou sůl,
- nejíš mléčné výrobky,
- žiješ ve vnitrozemí bez mořských ryb,
- a jíš hodně sóji (denně tofu, sójové mléko, edamame).
V Česku, kde se běžně používá jodizovaná sůl, je takový souběh vzácný.
Při Hashimotově tyreoiditidě
- Vařená brukvovitá zelenina: v pořádku. Brokolice, kapusta i zelí zlepšují celkové zdraví, zánět a mikrobiom.
- Syrová ve velkém: umírni. Zelný salát jednou týdně nevadí, 500 g denně ano.
- Sója: 2–3 porce týdně u většiny lidí nevadí. Pokud bereš levothyroxin (Letrox, Euthyrox), nech mezi tabletou a sójovou porcí aspoň 4 hodiny — sója zhoršuje jeho vstřebávání.
- Jód: nezvyšuj příjem na vlastní pěst. Při Hashimotu může nadbytek jódu nemoc zhoršit. Probereš to s endokrinologem.
Co štítné žláze opravdu škodí
- Akutní stres a kortizol. Snižují přeměnu T4 na T3 (roste rT3).
- Příliš vysoký příjem jódu. Nadbytek (z řas nori v extrémním množství nebo z kontrastní látky) může spustit autoimunitu.
- Nedostatek selenu, zinku a železa. Přeměna T4 na T3 na těchto kofaktorech závisí.
- Hormonální rušiče. Bisfenoly, ftaláty, perchloráty z vody.
- Kouření. Tiokyanátu je z cigaretového kouře mnohem víc než z brokolice.
Časté omyly
„Mám Hashimoto, musím vyřadit brokolici.“
Skoro určitě ne. Vařená brokolice a kapusta jsou pro tebe stejně zdravé jako pro kohokoli jiného. Hashimoto se v první linii neléčí eliminačními dietami.
„Syrový kapustový salát ze 200 g je problém.“
Občas ne. Snad jen denně a dlouhodobě. Většina lidí ho takhle nejí.
„Tofu mi zničí štítnou.“
Dvě porce týdně nevadí. Pokud bereš L-thyroxin, nech mezi tabletou a tofu aspoň hodinu odstup.
Když nestačí
Pokud máš podezření na sníženou funkci štítné žlázy (únava, vypadávání vlasů, zimomřivost, pomalý tep, přibývání na váze), jdi k endokrinologovi. Vyřazení brokolice nepomůže. Léčba stojí na hodnotách TSH, fT3, fT4 a anti-TPO, na jódu a L-thyroxinu — ne na zelenině.