Hlava bolí skoro každého a obvykle to bereme jako drobnost, kterou zažene prášek. Většinou je to tak správně — drtivá většina bolestí hlavy je nezávažná. Vyplatí se ale vědět dvě věci: jakého druhu ta bolest je, a kdy je naopak signálem, který se nemá přejít.
Mezinárodní klasifikace (ICHD-3, 2018) rozlišuje desítky typů bolestí hlavy, ale pro běžný život stačí dělení na primární — kde bolest hlavy je sama nemocí — a sekundární, kde je příznakem něčeho jiného.
Dva nejčastější typy
Stovner a kolegové (2018) ve velké přehledové studii potvrdili, že dvě diagnózy pokrývají naprostou většinu případů — tenzní bolest a migréna. Vypadají jinak a chtějí jiný přístup.
Tenzní bolest hlavy
Nejběžnější vůbec. Bývá oboustranná, tupá, svíravá — jako by měl člověk na hlavě obruč. Většinou je mírná až střední, nezhorší se při běžném pohybu a obvykle ji neprovází nevolnost. Souvisí se stresem, špatnou polohou, únavou očí, nevyspáním.
Migréna
Migréna není „silná bolest hlavy“ — je to jiná diagnóza. Ashina (2020) ji popisuje jako záchvatovité onemocnění mozku. Bolest bývá jednostranná, pulzující, středně silná až krutá, zhoršuje se pohybem a typicky ji doprovází nevolnost a přecitlivělost na světlo a zvuk. Část lidí má před záchvatem auru — přechodné poruchy zraku či citlivosti. Záchvat trvá hodiny až dny a člověka často zcela vyřadí.
Co bolesti hlavy spouští
U obou typů hraje velkou roli životospráva. Nejčastější spouštěče, které máš pod kontrolou:
- Nepravidelný a krátký spánek. Mozek špatně snáší výkyvy — a u migrény je nepravidelný režim jedním z nejsilnějších spouštěčů. Pomáhá stálý rytmus, viz článek Cirkadiánní rytmus prakticky.
- Málo tekutin. Dehydratace je častý a snadno odstranitelný spouštěč.
- Vynechané jídlo. Delší pokles dostupné energie hlavu spolehlivě rozbolí.
- Stres a jeho uvolnění. Pozor — migréna často nepřijde ve špičce stresu, ale až po ní, o víkendu.
- Dlouhá statická poloha a oči u obrazovky. Typický zdroj tenzní bolesti.
Tady pomáhá deník bolestí hlavy: pár týdnů si zapisuj, kdy bolest přišla a co jí předcházelo. Vlastní spouštěče se z toho obvykle vyloupnou líp než z jakéhokoli obecného seznamu.
„Když léky na bolest hlavy bereš příliš často, mozek si zvykne — a bolest se vrací právě proto, že prášek vyprchal."
Past nadužívaných léků
Tohle je nejdůležitější a nejméně známá věc. Diener a kolegové (2016) popsali bolest hlavy z nadužívání léků: když člověk bere léky proti bolesti příliš často — zhruba od deseti a více dní v měsíci, u některých přípravků i méně — bolesti hlavy se zhorší a zhustí. Vznikne bludný kruh: bolest → prášek → návyk → častější bolest → víc prášků.
Proto neplatí „čím dřív prášek, tím líp“. Akutní léky jsou na občasné použití. Když je potřebuješ pravidelně víc dní v týdnu, není řešením brát jich víc — je to signál zajít k lékaři, protože samotné léky můžou být teď součástí problému.
Časté omyly
„Migréna je jenom hodně silná bolest hlavy.“
Není — je to samostatná záchvatovitá diagnóza s nevolností, přecitlivělostí a zhoršením při pohybu. Proto na ni často nezabírá to, co na běžnou bolest.
„Čím dřív si vezmu prášek, tím líp.“
U akutního záchvatu má včasné užití smysl, ale časté braní vede k bolesti z nadužívání léků. Frekvence je důležitější než dávka.
„Bolest hlavy znamená vysoký tlak.“
Běžně zvýšený tlak hlavu nebolí — proto se mu říká „tichý“. Spojení bolesti hlavy s tlakem je většinou mýtus; výjimkou je prudký, výrazný vzestup tlaku.
Když nestačí — a kdy zpozornět hned
Tenhle text pomáhá rozlišit běžné bolesti hlavy a upravit, co máš v rukou. Není to diagnóza. K lékaři patří bolest, která se mění nebo zhoršuje, vrací se víc dní v týdnu, nebo ti nedovolí běžně fungovat. A bez odkladu vyhledej pomoc, když je bolest hlavy náhlá a nejhorší v životě, přijde po úrazu hlavy, budí ze spánku, provází ji horečka a ztuhlá šíje, zmatenost, slabost končetin, porucha řeči či vidění, nebo se poprvé objeví ve vyšším věku. Tyhle příznaky nejsou na čekání ani na prášek z lékárny.