Klasické myšlenky v moderní psychologii
Filosofie
Aristotelés, Buddha, Epikúros, Diogenes, stoici — antičtí filosofové, kterých se objevují koncepty v moderní psychoterapii. Ataraxia, eudaimonia, aponia nejsou jen historické pojmy. Jsou to slova pro to, co dnes zkoumá neurověda a na čem staví MBSR či ACT.
Stoici: co můžeš ovládat, co ne — a proč to má pořád smysl
Stoicismus není o tom, zatnout zuby. Je to tréninkový program pro mysl, který přežil dva tisíce let, protože funguje. Rozdělit svět na to, co můžu ovládat, a na to, co ne, je stejně jednoduché jako revoluční. A Beck s Hayesem to v rámci CBT a ACT přiznávají: stoiků stojí přímá linka.
Epikúros: malé radosti a nepřítomnost bolesti
Karikatura z Epikúra udělala bonvivána, který válí v sadě a pije víno. Reálný Epikúros měl zahradu, jedl chleba s olivami a říkal: „Kdo není spokojen s málem, nebude spokojen s ničím." Kdybychom z něj měli udělat dnešího psychologa, byl by to expert na hédonickou adaptaci a pod-ceňovanou roli přátelství.
Buddhovy čtyři vznešené pravdy — pro skeptika
Buddha nikde neříká „věř mi". Říká: vyzkoušej. V první přednášce v Sárnátu pojmenoval čtyři věty, na kterých se dá postavit celá meditační praxe i kognitivní terapie. Pro nás, co nemáme buddhistické predispozice, to jsou překvapivě sekularizovatelné teze.
Diogenes a kynici: štěstí skrze drzost a minimum
Diogenes ze Sinópé nebyl exhibicionista ani bezdomovec. Byl to člověk, který z vědomého zúžení potřeb udělal morální i psychologický experiment: kolik vlastně k dobrému životu stačí? Odpověď byla nepříjemně málo. Kynická škola si dnes zaslouží nový pohled — protože generace zahlcená konzumem potřebuje přesně ten zrcadlo, ve kterém žil Diogenes.
Aristoteles: Ctnost je návyk, ne talent
Václav Mandovec říká, že nedávno četl Aristotela a znovu si ověřil, že principy, o kterých dnes píše James Clear, byly formulované před dva a půl tisíce lety. Etika Nikomachova není akademická povinnost. Je to praktická psychohygiena, která zestárla líp než většina self-help knih.